Otázka: Proč je cena stříbrných a zlatých slitků větší, než cena uvedená na denním grafu zlata a stříbra? Když vynásobím cenu stříbra na grafu cenou dolaru, pak mi vyjde vždy nižší...

Odpověď: Porovnáváte cenu spotu s cenou fyzického kovu. Jde o podobný příklad, jako když například srovnáte cenu nafty na burze a u benzínové stanice. Podaří se Vám fyzicky nakoupit palivo do svého auta za cenu vyhlášenou sdružením producentů OPEC? Určitě nikoli.

Podobně je tomu s rozdílem mezi spotem a fyzickým kovem. U fyzického kovu je třeba počítat s ražebním prémiem, náklady na dopravu, skladování, hedžování, zdanění apod. Cenu velmi ovlivňuje také aktuální dostupnost slitku na trhu. Dále je třeba si uvědomit, že existují méně oblíbené (a tudíž levnější) slitky a naopak slitky žádané, jichž je nedostatek (a proto jsou dražší). Velký vliv na oblibu mezi investory má především likvidita slitků.


Otázka: Chtěl bych se zeptat, jestli je nějaký důvod, proč se cena minci Silver Eagle, Maple Leaf liší?

Odpověď: Cena Silver Eagle a Maple Leaf (ale třeba i dalších zlatých nebo stříbrných mincí či slitků) se liší kvůli značce, sériovosti ražby, likviditě, prémiu producenta, aktuální dostupnosti atd.

Značka: Renomovaný rafinér (nebo mincovna) si mohou účtovat větší marži (prémium), protože jejich mince (slitek) je žádanější. Zpravidla to budou výrobci, kteří mají obrovskou likviditu. Ale neplatí to zcela univerzálně. Například Silver Eagle je globálně neznámější stříbrná invstiční mince, mince Maple Leaf jej zdárně dotahuje, přes to je o dost levnější. Naopak jiné ražby si obdobnou oblibu nezískaly.

Ale je tu samozřejmě výjimka z pravidla: Existují také mince, které jsou vzhledem k obsahu kovu velmi drahé, byť nedosahují ražebních objemů. Jde například o mince s nákladnějším typem ražby (čínské pandy apod.) nebo o mince ražené v limitovaných objemech. V tomto případě se ale již odchylujeme od běžných typů a pozvolna přecházíme k mincím jiného typu. Dalším důvodem cenové diference může být dostupnost. Pokud některé likvidní mince jsou v určitém čase obtížněji dostupné, zvýší se jejich prémium a tudíž i cena.
Dalším důvodem může být fakt zda mince je či není IRA acceptable


Otázka: Všiml jsem si, že Silver Eagle ma při zpětném výkupu “bonus” 2,5%, ptám se proč tomu tak je?

Odpověď: Zpětný výkup si každý dealer nastaví tak, jak mu vyhovuje. Aktuálně je například větší poptávka po určitém typu mince vyšší, což se promítne do podmínek výkupu. Obecně ale zpětný výkup, zejména u investičního stříbra, vhodný přes dealera není. Použijte raději Burzu Drahých Kovů, zde budete prodávat za Vámi stanovenou cenu, která se bude jistě podobat aktuální prodejní ceně obchodníků.


Otázka: Obracím se na Vás s žádostí o radu,zda začít investovat do zlata nebo do stříbra, které je pro mne cenově dostupnější. U zlata se ale neplatí DPH.

Odpověď: Neexistuje univerzální rada, do čeho, proč a jak investovat. Sám musíte posoudit, co chcete investicemi získat, respektive k čemu Vám má investice dopomoci.
Jde Vám o cenový zisk, o zajištění stáří, nebo o diverzifikaci Vašeho portfolia? Jaké procento svých prostředků a v jakém časovém horizontu investujete do kovů? Co si od investice do drahých kovů slibujete?
To vše si musíte velmi pečlivě uvážit a tyto otázky si sám zodpovědět. Finální rozhodnutí za Vás nikdo udělat nemůže.
Podklady se snažíme našim klientům připravovat na webu, proto Vám doporučuji důkladné pročtení článků. Poté jistě sám zjistíte, co je pro Vás konkrétně jako investice zajímavé a co nikoliv.
Výhody i nevýhody zlata i stříbra jistě dokážete sám posoudit a zkombinovat s Vaší investiční strategií. Věřte, že DPH není klíčovým faktorem pro rozhodování o investici a většina stříbrných mincí obsahuje jen minimální daň (zvláštní režim).


Otázka: Chci se zeptat, zda cena uvedená na Vašem webu je konečná, anebo jsou zde ještě nějaké další poplatky. Dále bych se chtěl zeptat, zda je možné zboží zaslat dobírkou na Slovensko.

Odpověď: Cena je konečná, jediné další náklady jsou poštovné. Poštovní poplatek se Vám automaticky zobrazí při nákupu v e-shopu.
Dobírkou do ostatních zemí EU nezasíláme, důvodem je vysoká cena této služby, což by zboží velmi prodražilo.


Otázka: Proč píšete, že vás rostoucí cena stříbra netěší? Vždyť to je přece zisk.

Odpověď: Rostoucí ceny stříbra znamenají dražší nákupy kovu. I Vy byste byl nepochybně raději, kdybyste mohl nakupovat za nižší ceny. Kde jsou ty doby, kdy jsme nakupovali stříbro za 8 dolarů....
Stříbro držíme jako ochranu proti krachu měny, proti hyperinflaci, jako rezervu na stáří apod. U fyzického kovu, čili u stříbrných cihel, slitků a mincí, tedy nespekulujeme na růst ceny. 

Otázka: Investice do stříbra mi připadá nejistá. Díval jsem se na burzovní grafy stříbra a cena neustále lítá jak šílená.

Odpověď: Ano, částečně máte pravdu - cena stříbra na trzích je velmi volatilní. Důvodem volatility stříbra je, že trh se stříbrem je velmi malý. Každý větší nákup proto hýbe cenou. Ale zásadním omylem, rozšířeným mezi laiky, je směšování trhu fyzického stříbra a trhu „papírového stříbra“ - kontraktů na burze. Cena fyzického investičního stříbra nemá totiž s „papírovým“ mnoho společného. Na COMEXu (tj. na US futures trhu kde se obchoduje kontrakt stříbra) je cena stříbra v obrovském měřítku manipulována a naprosto neodráží skutečnou nabídku a poptávku. Tento fakt je znám profesionálním obchodníkům, bohužel nikoliv i laické veřejnosti.

V investorské sekci najdete konkrétní důkazy. Půjde především o ukázku nesmírného množství short (tj. krátkých) pozic, které drží dvě velké americké banky. Dalším důkazem je například skutečnost že na COMEXu existují kontrakty na mnohem větší množství stříbra, než ve skutečnosti vůbec existuje v jeho depozitářích!
Abychom si tento fakt přiblížili z praktického hlediska, použijeme situaci z minulého roku. V listopadu 2008 byla cena stříbra na COMEXu stlačena dokonce pod $9 za unci. Ve stejném čase se ale fyzické stříbro - mince a slitky - prodávaly v USA s obrovským premiem (přirážkou oproti spot ceně na trhu). Na jednouncových mincích činilo toto premium dokonce více než 100% ! Investičního stříbra byl velký nedostatek - jakmile se cokoliv objevilo u velkododavatelů, okamžitě to bylo prodáno.
A jaká byla situace v Evropě? Ještě zajímavější. Investiční jednouncové mince se zde prodávaly v přepočtu za $25 i víc. Tedy … vlastně se neprodávaly. Proč? V Evropě zkrátka v listopadu 2008 žádné investiční stříbro nebylo k sehnání! A tohle všechno se dělo při spot ceně "paper silver" na burze $9. Může být přesvědčivější doklad manipulace ceny stříbra?
Ukázala se však ještě jedna věc: Lidé, kteří v roce 2008 nakoupili stříbrné mince nebo investiční slitky třeba za $15, i na podzim mohli prodávat stále za $15, v případě mincí ještě dráž. Zkrátka investoři, kteří měli fyzické stříbro, lidově řečeno „pod polštářem“, vydělali. Naprosto opačná situace byla bohužel v „papírovém“ stříbře. Lidé, kteří nakoupili papírové stříbro na burze (tj. kontrakty na COMEXu), případně využili jiného investičního instrumentu (ETF, stříbrné podílové fondy), na podzim při ceně $9 měli průběžnou ztrátu přes 40%! Nenakoupili totiž skutečné stříbro, ale jen papírový závazek od fondu, který fyzické stříbro s největší pravděpodobností vůbec neměl.


Otázka: V dnešní době mi přijde riskantní investovat do čehokoliv. Četl jsem v novinách doporučení renomovaného investičního analytika, že v dnešní době je nejlepší mít většinu kapitálu v hotovosti, tedy v penězích.

Odpověď: Našim klientům vždy doporučujeme, aby se příliš neřídili radami žádných analytiků. Vždy spoléhejme jen na svůj vlastní úsudek. Všichni takzvaní "renomovaní" analytici v létě 2007 po prvním propadu akciových trhů radili jak o život: „Nakupujte akcie amerických investičních bank! Tak levné už nikdy nebudou!“ Na podzim roku 2008 se tyto akcie dostaly na zlomky původních hodnot. Některé velké investiční banky dokonce zkrachovaly, nebo musely být převzaty jinou bankou za státní asistence. "Renomovaní" analytici se svých rad drželi do konce roku 2007. Někteří z nich pak skončili. Ti co zůstali, se na toto téma dnes nehodlají bavit.

Zpět k Vaší otázce. Stříbro je velmi jistá investice, zejména pokud investujeme v delším časovém horizontu. Pokud se podíváme na držení kapitálu v hotovosti, nebude výhled do budoucna zdaleka tak povzbuzující, jako je u stříbra. Ano, právě držení kapitálu v hotovosti, tedy v penězích, je velice riskantní. Je třeba si uvědomit, že peníze, respektive měna, jsou také investičním nástrojem. Koruna, euro, dolar - hodnotu těchto měn také určuje trh a jejich "cena" se v čase mění. Dalším problémem peněz je jejich nulové krytí. Opravdu je tomu tak – peníze nejsou ničím kryté! Mít tedy v dnešní době vše v "nekrytých" penězích je mimořádně riskantní. Státy po celém světě se rekordně zadlužují a některé z nich už i prakticky krachují – vzpomeňme na Island, Maďarsko, na problémy pobaltských zemí atd. Tisk peněz, horečné vydávání dluhopisů – to vše úspory stále rychleji znehodnocuje. Peníze jsou náchylné ke znehodnocování nejen vlivem devalvace, ale i vlivem stále číhající inflace. Hodnotu trvale ztrácejí.
Jako konzervativní investor byste proto měl mít část svých financí v drahých kovech. Navíc, pokud jde o onu jistotu, zlato a především stříbro fungují spolehlivě jako peníze 6000 let, dnešní nekryté měny sotva 40 let. Co je tedy jistější?


Otázka: Zajímal jsem se o otázku výkupu. Vidím, že u stříbra je procentuelní rozdíl mezi vaší nákupní a výkupní cenou mnohem vyšší, než bývá u zlata. Čím je to způsobeno?

Odpověď: Nejdříve je třeba uvést na pravou míru srovnání se zlatem. U stříbra je rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou (tzv. spread) obecně vyšší než u zlata. Je to dáno primárně vysokým premiem. Vyjdeme z faktu, že cena stříbra oproti zlatu je výrazně nižší. Pokud tedy vyražení jednouncové mince stojí například jeden dolar, pak u stříbra náklady na tuto ražbu tvoří procentuelně mnohem větší část ceny než u zlata.

Premium je ovšem přítomno i u větších slitků a cihel - to je dáno skutečností, že stříbra je v investiční formě zkrátka málo, takže nabídka nestačí pokrývat poptávku. Druhým důvodem většího spreadu oproti zlatu je fakt, že trh s fyzickým investičním stříbrem je podstatně menší a není zatím tak rozvinutý jako trh zlata. To se ovšem netýká například USA, kde existuje mnoho subjektů, malých i velkých, které se stříbrem obchodují a tím zefektivňují trh a tlačí na zužování spreadu mezi nákupní a prodejní cenou. V Evropě je situace jiná - trh s fyzickým stříbrem zde organizuje jen několik subjektů a investičního stříbra je zde velmi málo.

Z těchto důvodů je zajišťování výkupu samo o sobě velmi složité. SILVERUM svým zákazníkům nabízí zpětný odkup investičního stříbra. Moudrý investor si ovšem uvědomí, že postupem času se trh s fyzickým stříbrem rozvine i v Evropě a přiblíží se trhu s fyzickým stříbrem, jaký je v USA a v Kanadě. Možností výkupu bude přibývat a výkupní ceny se budou zlepšovat.


Otázka: Jsem ekonom. Četl jsem si váš článek "Proč investovat do drahých kovů?" a to jak srovnáváte stříbro s dnešním moderním měnovým systémem mne překvapilo. Obecně se uvádí, že lidé už nikdy stříbrem platit nebudou, je to nepraktické. Co vy na to?

Odpověď: Obáváme se, že další vývoj dá za pravdu nám. Jelikož jste ekonom, jistě znáte "Fractional reserve banking system" na němž je postaven současný monetární systém a který definuje úlohu centrálních bank. Tento systém je páteří dnešního měnového systému, v čemž se nepochybně shodneme. Mimo jiné ale umožňuje bankám vytvářet peníze takříkajíc "z ničeho" a také upravuje vázanost peněz na státní dluhopisy.

Čertovo kopýtko tohoto systému budeme podrobně rozebírat v investorské sekci těchto webových stránek. Důkaz problémů, které ze systému plynou, jasně podala právě současná finanční krize. Obrovská úvěrová expanze (a následná bublina na trhu s nemovitostmi) byla umožněna právě tím, že je možné emitovat ohromné sumy peněz "z ničeho". Bohužel to zatím není to nejhorší. Největší problémy teprve přijdou. Kdy to bude? Bude to v momentu, kdy zadlužené státy s velkými rozpočtovými schodky (například USA) nebudou schopny dál táhnout svoje předlužené rozpočty a ostatní státy (jako např. Čína) odmítnou nakupovat jejich státní dluhopisy. To bude teprve pořádný problém.

S tím, že se drahé kovy v měnovém systému už nikdy nebudou používat, nelze souhlasit. Současný monetární systém je velmi křehký. Hodnota peněz stojí pouze na důvěře lidí v kupní sílu peněz. Tento fakt pěkně ukázaly události v roce 1999 a 2001. Tehdy, nejprve v souvislosti s fenoménem Y2K a pak kvůli teroristickým útokům na WTC, začaly některé malé lokální obchody a také benzinové čerpací stanice v USA přijímat americké stříbrné mince které se používaly před rokem 1965. Tyto mince totiž obsahují 90% stříbra. A tohle se dělo v dnešní „moderní době“ platebních karet a internetového bankovnictví. Tehdejší události v podstatě žádným velkým problémem nebyly - byla to pouze panika. Mnozí naivní a důvěřiví občané budou velmi nemile překvapeni, co se bude dít, až se objeví skutečný problém.
Pokud hovoříme o benzinových čerpacích stanicích, zkusme ještě jedno zajímavé srovnání. V roce 1960 stál v USA galon benzínu asi 30 centů – galon bylo tedy možné zaplatit třemi stříbrnými deseticenty. Dnes stojí galon benzínu více než desetkrát tolik, přes $3. Přesto i dnes byste si za ony tři stříbrné deseticenty mohli koupit galon benzínu – právě díky hodnotě stříbra, ze kterých jsou vyrobeny. Je tomu tak i při dnešních, velmi nízkých a manipulovaných cenách stříbra.

Stříbrnými mincemi už asi opravdu nikdy platit nebudeme. Nikoliv proto, že by to bylo nemoderní, ale jednoduše proto, že stříbro je velmi vzácné. Na ražbu většího množství mincí je ho málo. O čem jsme ale přesvědčeni, je přítomnost drahých kovů v měnových systémech budoucnosti. Tedy že peníze budou částečně kryty zlatem a stříbrem. A to není hudba vzdálené budoucnosti ani naše představy. Arabské státy sdružené v GCC (Gulf Cooperation Council) už schválily záměr vytvořit společnou měnu (název nejpravděpodobněji Arabský dinár), který by mohl být částečně kryt zlatem. Jelikož členem GCC je také Saudská Arábie, pak by i platby za ropu byly pravděpodobně vyžadovány v této měně. To by zasadilo velkou ránu především dolaru. Důsledkem by byl velký růst cen drahých kovů. Další zemí, která by mohla využít své velké zásoby zlata v monetárním systému, je Rusko. Jelikož je Rusko zároveň velkým exportérem nerostných surovin do Evropy, měl by tento krok určitě velký vliv na euro i na českou korunu.


Otázka: Mám k dispozici větší kapitál. Na internetu jsem četl několik článků o diamantech. Pro větší investici mi diamant připadá vhodnější než stříbro a to především z praktických důvodů. Diamant může mít hodnotu klidně milion korun a přitom je velmi malý a mohu si jej dát do kapsy. Za tu samou sumu bych koupil desítky kilogramů stříbra, které už tak kompaktní asi nejsou.

Odpověď: Ano, diamant je kompaktnější. Stříbro je sice těžké, ale díky vysoké měrné hustotě nezabere příliš prostoru. Investor v běžné bezpečnostní schránce nebo v sejfu uskladní několik tisíc uncí. Ale samozřejmě diamanty mají čistě v tomto ohledu nespornou výhodu.

Diamant ovšem nelze považovat za stabilní a konzervativní investiční nástroj. Investice do diamantu totiž není investicí do reálné hodnoty, nýbrž do estetického vzhledu. To může být dosti ošemetné. Cena diamantu nezávisí ani tak na nabídce a poptávce jako spíš na jeho ohodnocení znalcem.
Představme si, čistě hypoteticky, že by během okamžiku naráz zmizely ze světa všechny diamanty. Co by se stalo? Vůbec nic. Kdyby takto najednou zmizelo veškeré stříbro, nemohli bychom se dívat na televizi, používat počítač, mobilní telefon, přestala by fungovat lednička atd. Většina průmyslu by se zastavila. Světové hospodářství by zažilo obrovský otřes.
Cena diamantů je do značné míry umělá - závisí pouze na tom, zdali se najde dostatečně bohatý zájemce o koupi diamantu. A pokud se nikdo takový nenajde, zmizí jakákoliv poptávka. Nikdo jiný totiž diamant k ničemu nepotřebuje.
Tam, kde diamanty přece jenom zapotřebí jsou - brusné a vrtné nástroje, lze použít uměle vyrobené diamanty které mají zanedbatelnou cenu.
Cena diamantů je velmi vysoká, často až nereálně vysoká. Do čeho investuje moudrý investor? Do komodity, která je velmi podceněná a existuje u ní obroský potenciál růstu ceny, nebo do něčeho, co je extrémně předražené?

Pokud chce muž koupit dárek manželce nebo přítelkyni, nemůže udělat nic romantičtějšího, než koupit prsten s diamantem. Investování má ale pramálo společného s romantikou. Investujme své peníze do komodity, která má skutečnou hodnotu. Do komodity, bez které se převážná většina lidí na této planetě nemůže obejít. Diamant to určitě není.

Víte, že diamant je chemicky čistý uhlík? A technologie na výrobu umělých diamantů se neustále zdokonaluje. Kdo ví, co bude za několik let. Pozná pak někdo pravý investiční od umělého za pár korun?


Otázka: Nabízíte stříbro v různých formách (mince, slitky). Která z nich je nejlepší?

Odpověď: Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Nejoblíbenější je stříbro v malých jednotkách, zejména jednouncové mince. Jsou na trhu nejžádanější a velmi snadno se prodávají, když jsou zapotřebí hotové peníze. Když poklesne cena stříbra, právě u těchto mincí začne velmi rychle narůstat premium. Čili i když cena stříbra o něco klesne, tyto mince můžete stále prodat za vysokou cenu díky nárůstu prémia. Optimálním investičním rozhodnutím je tedy diverzifikovat a nakupovat jak slitky, tak mince.

Rozhodně je ale nezbytné nakupovat vždy takové slitky a cihly, jejichž hmotnost je v uncích. Drahé kovy se všude po světě obchodují odedávna v trojských uncích. O kilogramové a gramové slitky je pak menší zájem a při jejich odprodeji za ně prodávající dostanete méně peněz. V kategorii slitků jsou celosvětově nejoblíbenější právě desetiuncové slitky. Důvodem je jejich praktická velikost a přitom stále výhodná cena za unci kovu při nákupu i při zpětném prodeji.


Otázka: Jakou mám záruku že mince, slitky a cihly které od vás koupím jsou opravdu z ryzího stříbra a nejedná se o falzifikát (např s příměsí olova apod).

Odpověď: Na všech našich mincích, slitcích a cihlách je od rafinéra vyražena ověřující značka .999 (případně .9999 nebo pure silver), která garantuje ryzost drahého kovu. Naše společnost nabízí stříbro pouze od renomovaných světových rafinérů a nakupuje od největších dodavatelů v USA, kteří působí v oboru desítky let. Navíc u veškerého zlata či stříbra, které prodáváme, nabízíme zpětný odkup. I tímto krokem dáváme najevo, že stříbro, které prodáme, má vždy deklarovanou ryzost a hmotnost.


Otázka: Co znamená termín 1 oz, 10 oz atd.?

Odpověď: Hmotnost stříbra se odjakživa uvádí v trojských uncích - nejčastější zkratka je tr.oz nebo jenom oz. Jedna trojská unce má hmotnost přibližně 31,1 gramů.
Potom tedy platí: 1 oz = 31,1 g, 10 oz = 311 g, 100 oz = 3,11 kg a 1000 oz = 31,1 kg.
Existuje ještě fluid ounce (zkráceně fl.oz nebo jenom oz). To je ale jednotka objemu, nikoliv hmotnosti a je ekvivalentem cca 29 ml. Používá se v USA, u nás ji můžete nalézt na některých šampónech nebo kolínských.


Otázka: Dáváte k mincím certifikáty o pravosti?

Odpověď: Certifikáty nemá smysl vystavovat, protože nemají u investičních kovů žádnou validitu. Jediným garantem pravosti kovu je obchodníkem vystavený daňový doklad. Jen daňový doklad je evidován, má zákonem stanovené parametry a právní normy jej chápou jako validní doklad o původu a způsobu nabytí zboží, v našem případě investičního stříbra. Certifikát je jen cár papíru – jediným dokladem původu a garancí kvality je proto daňový doklad (faktura). Trvejte na tom, aby zde bylo uvedeno také vaše jméno a adresa, vyhnete se tak otázkám o původu vašeho slitku nebo mince při prodeji.

Certifikáty jsou součástí některých dárkových balení mincí a medailí. Jejich funkce je však čistě estetická, jako třeba pěkné balení.