Kdy je nejvýhodnější nakupovat zlato a stříbro? Je lepší nakupovat pravidelně, nebo zkoušet postupně časování trhu? Vyplatí se větší jednorázový nákup nebo postupné přikupování po menších částech? Pojďme se podívat na různé přístupy při nakupování drahých kovů v našem seriálu o budování investičního portfolia.

Na úvod dnešního dílu seriálu o investování do drahých kovů si řekneme nepříjemnou pravdu: Nikdo nemá křišťálovou kouli, aby určil další cenový vývoj ve střednědobém horizontu. Co to znamená? Velmi těžko lze odhadovat, kam se cena stříbra nebo zlata dnes podívá, s velmi malou mírou jistoty lze predikovat vývoj ceny drahých kovů i v řádu dnů nebo týdnů. Snadněji je cena zlata a stříbra předvídatelná v dlouhodobějším časovém období. Proč?

Cena zlata bude vždy ovlivňována tím, že zlato je vnímáno jako mincovní kov. Zlato slouží k uchování hodnot, takže poptávka po zlatě už z tohoto důvodu bude trvalá i v budoucnosti. Investiční stříbro je vnímáno rovněž jako uchovatel hodnoty, ovšem stříbro je také vnímáno jako průmyslový kov a tudíž poptávku po stříbře kromě investorů bude zvyšovat průmyslová spotřeba.

Vrátíme-li se k predikci vývoje ceny zlata a stříbra, je z dlouhodobého hlediska možné předpokládat růst ceny drahých kovů. Důvodem je jednak poptávka z výše uvedených důvodů, za druhé trvale rostoucí inflace peněz, za třetí postupné ubývání přírodních zdrojů zlata a stříbra. Z krátkodobého hlediska je ale předvídání cenových pohybů obtížné.

Otázka tedy zní, kdy a jak nakupovat drahé kovy? Technicky můžeme volit mezi jednorázovým nákupem nebo postupným nakupováním drahého kovu. Z hlediska ceny můžeme akceptovat aktuální cenu, nebo si stanovit limitní cenu pro nákup. Anebo se můžeme pokusit časovat trh a zkusit hledat cenová dna. Podívejme se na uvedené alternativy podrobněji.

Jednorázový nákup investičního zlata nebo investičního stříbra provádí investor zpravidla v situaci, kdy potřebuje naráz zajistit větší množství úspor proti inflaci. Typickým příkladem je situace, kdy investor poprvé objeví výhody investování do zlata a stříbra. Investor si uvědomuje, že není nijak zajištěn drahými kovy proti inflaci a proto provede větší jednorázovou objednávku drahých kovů. O vhodném poměru rozložení investice mezi zlato a stříbro jsme si povídali v minulých dílech tohoto seriálu.

Postupné přikupování drahých kovů je častější variantou nákupu zlata a stříbra. Převaha investorů buduje investiční portfolio postupně a dlouhodobě. Nákupy drahých kovů pokračují tak, jak investorovi přibývají peněžní prostředky, které hodlá drahým kovem chránit proti inflaci. V praxi jde zpravidla o nákupy zlata a stříbra, které se realizují v závislosti na příjmu mzdy nebo příjmu z podnikání, v našich zeměpisných šířkách typicky jednou měsíčně. Investor zpravidla neřeší aktuální cenu, řeší aktuální potřebu ochránit volné prostředky. Nakupuje investiční stříbro a zlato za momentální cenu na trhu drahých kovů.

Investor si často klade otázku, jak nejlépe investovat vzhledem k vývoji ceny drahých kovů. Jde o snahu časovat vstup na trh tak, aby momentální cena drahého kovu byla pokud možno nízká. Pokud se o časování trhu pokouší kvalifikovaný investor, který dobře zná trh a může sledovat všechny potřebné faktory, může mít úspěch. Platí však to, co jsme uvedli dříve: nikdo nemá křišťálovou kouli k předpovídání ceny! Nezkušený investor zpravidla časování trhu nezvládne příliš dobře. Příkladem budiž typické chování laika: pokud cena padá, nenakupuje. Cena přece padá! Laik očekává, často velmi iracionálně, že zítra nakoupí ještě lépe.
Pokud následně dojde k růstu ceny, vyčkává na cenovou korekci. Velmi často laik tímto myšlenkovým postupem ale vhodný čas pro nákup prováhá, jsa veden nepříliš správnou snahou zachytit skutečné cenové dno. Neříkáme, že nelze časovat trh s jistou mírou úspěšnosti - laik by se ale měl těchto snah spíše vyvarovat. V konečném důsledku se vyplatí akceptovat momentální cenu na trhu a nezkoušet časovat trh. Proč? Postupným nakupováním se v dlouhodobém horizontu cena zpravidla solidně zprůměruje: jednou se kov sice nakoupí dráž, po druhé ale levněji. Z dlouhodobého hlediska (a investování do stříbra a zlata by dlouhodobé být vždy mělo!) se nakonec stejně včerejší cena jeví jako dobrá.

Posledním přístupem, který investoři používají, je stanovení vlastního cenového limitu pro nákup. Princip je jednoduchý. Investor si zkrátka řekne, kolik je v dané chvíli ochoten maximálně za unci zlata nebo za unci stříbra zaplatit a toho se drží. Výkyvy ceny neřeší. Nakupuje za cenu, za jakou si stanovil bez ohledu na predikce a další očekávaný vývoj trhu. Je to podobné, jako když investor při nákupu na burze zadává limitní příkaz pro koupi té či oné akcie. Stanovuje tím pro sebe akceptovatelnou cenovou hladinu. Logickým druhým krokem při tomto způsobu investování do zlata a stříbra je ale občasná vlastní úprava akceptovatelné cenové hladiny investičního kovu: kupříkladu stanovit si dnes cenový limit pro nákup zlata na 100 USD za unci nebo u stříbra 5 dolarů za unci je nesmyslné.

Jak vidíme, přístupů k nakupování zlata a stříbra je mnoho. Otázka, kdy, co a kolik nakupovat, může být proto zodpovězena mnoha způsoby. Záleží na tom, jak je investor zběhlý ve znalostech trhů drahých kovů, jaké má možnosti sledovat cenový a fundamentální vývoj zlata a stříbra. Nákup investičního zlata a investičního stříbra není zkrátka možné redukovat jen na otázku, jaká je cena zlata dnes, nebo kolik stojí unce stříbra. Pokud investor nemá dostatek zkušeností a znalostí , pak by se neměl o časování trhu příliš pokoušet. Je lepší nakupovat pravidelně a zprůměrovat si výslednou cenu (viz výše), než sledovat, jak nám ujíždí cenový vlak do nenávratna.