Trh se stříbrem se v převážné většině odehrává zcela mimo Evropu. A zde bývá zásadní myšlenková past, do které neznalý investor velmi často sklouzne. Evropan uvažuje v intencích sobě vlastních měřítek. V případě drahých kovů Evropan uvažuje tak, jak je zvyklý: v metrickém provedení. To je v pořádku při investování do zlata (trh zlata je obrovský), ale je to naopak velká chyba při investování do stříbra. Trh stříbra, jak jsme si řekli, je malý, jeho podstatná část se tudíž neodehrává v Evropě.

Metrické provedení (gramy, kilogramy atd.) na velkém trhu stříbra proto nemá místo. Stříbro se obchoduje v uncích a v jejich násobcích. Angličan, Američan ani Ind nebude akceptovat metrický systém. Proto investování do stříbra by mělo být vždy násobcích uncí. Při nákupu investičního stříbra proto volíme likvidní stříbrné mince a stříbrné slitky, které jsou v násobcích uncí . Naopak se vyvarujeme nákupu evropských stříbrných slitků, které jsou v nevhodném metrickém provedení a postrádají potřebnou likviditu.

Udělejme na tomto místě malý myšlenkový pokus: Umíte si představit, že nakupujete zlato nebo stříbro v taelech? Ano, nebo ne? Asi nikoliv, protože jde o tradiční čínské míry, které se v Číně na trhu drahých kovů dodnes používají.

A teď si představme, že v naprosto stejné situaci je Anglosas, zvyklý měřit ve svých mírách (libry, galony, palce, unce), a my se mu budeme pokoušet vykládat cosi o kilogramech atd. Naše míry Anglosas odmítne a my budeme mít s metrickým provedením zbytečně omezený okruh investorů. Anglosaské míry zkrátka jsou určující pro trh stříbra, proto i my musíme opustit svoje představy o investování do drahých kovů v metrickém provedení.

Neznalý investor si samozřejmě položí otázku, proč by měl při nákupu stříbra akceptovat unce, když se v Evropě přeci vyrábějí a prodávají metrické slitky. Odpověď je prostá: Evropský trh se stříbrem je nesmírně malý. Likvidita je žalostná a není příliš naděje, že by se mohla v budoucnu změnit. Spíš naopak, jak poroste cena stříbra, bude likvidita v Evropě čím dál slabší.

Slitky, které jsou v metrickém provedení, jsou vhodné pro průmyslové zpracování. Je logické, že dělníka ve slévárně nelze nutit, aby při tavbě stříbra přepočítával z uncí na metrické provedení, když slitky bude tavit (nebo vkládat do galvanizačních lázní apod.). Ale my jsme investoři a tudíž musíme vybírat investiční třídu kovu - a tou jsou zkrátka anglosaské míry.

Mimochodem, všimli jste si, že ani burzovní kontrakty nejsou v metrickém provedení? Stejně jako se obiloviny obchodují v bušlech, ropa v barelech (galonech) nebo maso v librách, tak se drahé kovy obchodují v uncích. Respektujme tato pravidla a nepokoušejme se nad trhem vyzrát. Jak jsme si řekli, trh zlata je velký a drobný prohřešek se v něm neprojeví. Trh stříbra je daleko menší a proto musíme daleko pečlivěji dbát na konvence, mezi něž patří investování pouze do násobků uncí. Evropské slitky, v metrickém provedení, mohou být i levnější, např. pokud jsou určeny k průmyslovému využití. Investování do drahých kovů ale je zcela něco jiného, než výroba. Proto se metrickému provedení stříbra obloukem vyhýbejme.

Nyní tedy víme, že budeme vybírat jen ze stříbrných mincí a stříbrných slitků v násobcích uncí.